Odkaz na youtube: https://youtu.be/ytGsh9W7hTk
Další BRAMBORA 🤦♂️
Je to tak 😀. Z Náchoda si opět odvážím 4. místo.
Začátek dne byl nic moc. Probudil jsem se se zablokovaným žebrem, když jsme přijeli jsme do Náchoda, tak začalo pršet a byla docela zima. No prostě výmluvy. Podmínky byly pro každého stejné, takže v klidu 😁
První disciplína se docela vyvedla. U tlakového medley mě zastavila jen 72kg, která činila problém spoustě závodníků. Měl jsem však docela rychlý čas, takže jsem bral v této disciplíně 3. místo. Na to, že nedisponuji zrovna dobrými tlaky, tak docela slušný start.
Druhá disciplína byl absolutní propadák. Je to nezvyklá disciplína, kterou si myslím, že by zvládla spousta lidí, co ani necvičí. Rozhodují tady však maličkosti a u mě to byly boty. Na tom mokru jsem se nezvládl pořádně zapřít a tak jsem musel gumu přitahovat trhavým způsobem přes záda. To mi ubralo opravdu hodně, takže není divu, že jsem skončil na této disciplíně mezi posledními.
Ze třetí disciplíny, Super Yoku, jsem měl oprávněný strach. Opravdu nestabilní Yoke, který je přímo dělaný na zranění 😁. Pokud chcete jít na neschopenku, tak doporučují zajet do Náchoda a odejít si tam párkrát s jejich Yokem. Je dost možné, že tu nemocenskou opravdu dostanete 😁. Mě bohužel Yoke zranil. Uhýbal jsem trochu zablokovaným žebrům a odneslo to esíčko. Na této disciplíně jsem skončil někde uprostřed.
Čtvrtá disciplína – hummer tyre deadlift na axle ose. Na této disciplíně to bylo buď o tom, že to bude opravdu tlustý a trochu kluzký axle a já budu mít díky docela dobrému úchopu šanci se dobře umístit nebo to bude úzký axle s drsným úchopem, který bude snadno udržitelný a bude tak rozhodovat to, co běžně rozhoduje u mrtvého tahu. Bylo to samozřejmě to druhé 😁. Vzhledem ke stupňující se bolesti zad jsem už v rozcvičce věděl, že to bude špatné. Postupně jsem se dostával na váhu 250kg, kdy už byla bolest opravdu nesnesitelná a já 20 vteřin přemýšlel nad tím, že závod půjdu ze své strany ukončit.
Do této doby to byla docela sranda, ale po tom, co jsem začal přemýšlet nad ukončením závodu jsem se už fakt nasral. Bylo mi všechno jedno a prostě si uvědomil, že tam jsem proto, abych závod dokončil a odvezl si co nejvíc bodů. Přes bolesti jsem tedy pokračoval až na 280kg, které se mi povedlo vytáhnout. Je to pro mě veliký úspěch, protože věřte tomu nebo ne, tak pro mě je tahání z této pozice horší, než klasická výška při mrtvém tahu. Na tréninku se mi nepodařilo ani 260kg, takže já měl radost a bolest nějak přestal vnímat. Na této disciplíně jsem bral páté místo.
Pátou disciplínu jsem byl tak nějak plně soustředěný a nic nevnímal. Hlavu jsem měl dobře nastavenou, disciplínu zvládl celkem hladce a bral jednu z čelních příček 😊
Celkově tedy 4. místo, takže doufám, že mi body na finále vyjdou. Jsem rád, jak to všechno dopadlo a teď už musím jen odpočívat a dávat se dohromady. Záda pořád trochu bolí, ale myslím si, že to brzy přejde.
Tento závod mi opět potvrdil, že všechno je jen v hlavě a i ta bolest je jen informace, která se dá prostě potlačit. Takže jsem rád, že jsem to nakonec nevzdal, přesto, že jsem dost riskoval start na ME. Zároveň jsem se poučil, že si musím koupit boty na tahání břemen 😀🤦♂️
Děkuji Honzovi, že tam byl se mnou 😊. Sám bych to asi nedal.